Stinné stránky Skotska

Protože ne vždy je vše zcela podle našich představ, musíme počítat i s mínusy, které doprovázejí naše zkušenosti a zážitky. A přesně na ty stinné stánky se v dnešním článku zaměřím.

Jelikož zatím nemám práci a rodiče mě podporují z Čech, ceny jsou pro mě ve Skotsku celkem vysoké. Jídlo v restauraci vyjde obvykle na 10 liber (360 Kč). Největším nákladem je potom rozhodně Ubytování, jelikož jeho cena se pohybuje mezi 90-170 librami za týden podle toho, jaké zvolíte. Na druhou stranu, když si najdete brigádu, můžete si být jistí, že za odvedenou práci dostanete náležitě zaplaceno a život tady Vám rozhodně zlehčí.

Druhým mínusem je určitě to, že mi bydlím 2000 kilometrů od domova. Kdykoliv se mi tedy něco stane, jsem nemocná, nebo potřebuji někde vyzvednout, nemám komu zavolat, nebo koho poprosit o pomoc jak jsem byla zvyklá. Tyto situace Vás ale naučí řešit problémy a vybaví Vás do budoucnosti.

V případě Aberdeenu není až tak silný, ale když potkáte někoho z Glasgow tak chvilku přemýšlíte, jakým jazykem to vlastně mluví - ano, řeč je o přízvuku. Jelikož je Aberdeen velmi mezinárodní, paleta přízvuků je opravdu pestrá. Mnoho vyučujících je přitom z Glasgow, takže mi trvalo pár přednášek, než jsem se zorientovala, ale zvyknout se dá opravdu na vše.

Jakkoliv jsem v minulém článku University of Aberdeen vychválila, samozřejmě má i své mínusy. Za ten největší považuji to, že oprava esejí a zkoušek jim trvá několik týdnu a často déle, než nám řeknou. Na jednu svou esej sem tedy čekala asi měsíc a výsledky ze zkoušky, kterou jsem skládala v půlce prosince jsem obdržela až v únoru. Zpětná vazba na Eseje je zpracována pěkně a dozvíte se, kde jste udělali chybu a co vylepšit, ale v případě zkoušek dostanete pouze výslednou známku, známku přímo za zkoušku se tedy nedozvíte.

Na rozdíl od českých vysokých škol máte na složení zkoušky jen dva pokusy, pokud ani při druhém pokusu neuspějete, musíte ukončit studium. Mě tento systém motivuje, protože vím, že se musím pořádně připravit už na poprvé, protože pak už zbývá jen jeden pokus.

Následující dva postřehy jsou spíše mínusy úsměvné, se kterými se dá bez větších obtíží žít. Prvním z nich jsou hlásiče požáru. Není nic horšího, než když zapomenete, že se v úterý v 10 hodin testují a rozhodnete si přispat. Jejich testování probíhá každý týden v mnoha budovách a často se kvůli nim přerušují i přednášky.

Jak je známo, Británie není slavná pro svojí kuchyni a jelikož jím v jídelně, často se mi stýská po pořádném jídle. I když máme celkem pestrou nabídku ovoce a zeleniny, nabídka hlavních chodů a jejich chutě se často opakují. V případě, že se tedy rozhodnete studovat ve Velké Británii, zvažte, jakým způsobem se chcete stravovat.

Doufám, že Vás můj článek moc neodradil. :)

Kritické myšlení, debata a samostatná práce

V dnešním článku Vám představím několik poznatků z mého prvního semestru na University of Aberdeen ve Skotsku a pokusím se Vám přiblížit styl výuky na této Britské univerzitě. Enjoy! 

Jednou z nejdůležitějších věcí je to, že profesoři nabádají studenty, aby vyhledávali debatu, která na dané téma existuje, spíše než aby se učili data a jména. Na první hodině historie nám bylo řečeno, že je sice důležité mít ponětí o tom, co se kdy zhruba stalo, ale historická debata ohledně daného tématu je důležitější, než cokoliv jiného. Na prvním místě je přemýšlení a k tomu má diskuze, která prezentuje mnoho (často protichůdných) názorů, studentům dopomoci. Na začátku semestru jsme obdrželi seznam doporučené literatury na každé probírané téma. Celkový počet knih na jedno téma byl kolem třiceti, ale měli jsme si vybrat ty, které nás nějakým způsobem zajímají. Vše se přečíst nedá, a proto je třeba vybrat ty knihy, které reprezentují rozmanité názory autorů tak, abyste získali potřebné argumenty.

Sir Duncan Rice Library

Dále univerzitě záleží na budoucím uplatnění a osobním rozvoji svých studentů, praktické znalosti proto podporuje napříč fakultami. V prvním semestru jsem si mezi předměty vybrala i historii 20. století, která obsahovala dvě přednášky a jeden seminář týdně. K mému překvapení se ale historie na seminářích začala probírat až v druhé půlce semestru. První polovina byla zasvěcena analýze článků, literatury a zdrojů. V těchto hodinách jsem si tedy osvojila věc, která se dnes velmi hodí i při prostém čtení novinek na internetu - kritické myšlení. V hodinách nám bylo neustále opakováno, ať si nejdříve ověříme autora a jeho politickou orientaci. Zvýšenou pozornost při čtení je také třeba věnovat jazyku, který autor používá nebo době, kdy byl daný článek popřípadě kniha napsána. Analýzu jsme procvičovali i třeba při zkoumání dobových fotografií a listin. I v případě takového předmětu jako je historie tedy univerzita klade velký důraz na to, aby byly studenti schopni samostatně publikovat a efektivně využívat všechny dostupné zdroje.

Semináře se potom zaměřují na diskuzi mezi studenty a rozvoj kritického myšlení. Učí žáky vše zpochybňovat a pokládat sobě i svým spolužákům mnoho otázek. Seminář týkající se Mezinárodních vztahů je postavený celý na diskuzi mezi studenty. Vyučující jen diskuzi moderuje a usměrňuje tak, abychom se nedostali moc daleko od tématu, což se často stává. Důležitou náplní seminářů je také zpochybňování de facto všeho, co máme na daný týden přečíst. Vždy máme velmi kriticky analyzovat články a knihy a najít názory, které se navzájem vyvracejí. Při diskuzi je jedno, na čí stranu se postavíte, pokud máte dostatek argumentů a faktů, které Váš názor podpoří.

To, že se umíte nazpaměť naučit definice je sice hezké, ale nikoho to nezajímá. Důležité je vědět proč a jak se věci staly a jaké mají následky. V tomto duchu se nesou přednášky na všechny mé předměty, snad kromě španělštiny.

Povinné jsou jen semináře, zbytek je na Vás. Toto se stává pro mnoho lidí také důvodem, proč přednášky zcela vypouští. Školu jde dobře skloubit s brigádou, pokud tedy chodíte na semináře a nezanedbáte povinnou četbu.

Můj první semestr na University of Aberdeen byl diametrálně odlišný od toho, jaká byla moje střední škola. Velký důraz na kritické myšlení, argumenty a přístup učitelů mě motivují do dalšího učení a zkoumaní problematiky do hloubky. Mnoho schopností, které se během studia naučíte, využijete v 

každodenním životě. Jestli hledáte takovýto způsob výuky, zkuste Skotsko :)

Doufám, že jste získali představu, jak to na mojí univerzitě chodí. V příštích článcích se zaměřím na stinné stránky mého pobytu ve Skotsku, nebo třeba na to, jak probíhá proces přihlášek. 

Teryinka 

Začátky

Po dlouhých měsících plánování, snění a očekávání konečně přišel den, dny se měly veškeré mé sny stát pravdou a já měla vzít své dva kufry, nasednout do letadla a opustit vše známe a všechny známé.

Po necelých třech hodinách spánku jsem se společně s rodinným doprovodem dostavila na letiště a loučení, plné objetí a slz mohlo začít.

Tento okamžik, ke kterému jsem se tam vehementně upnula a představovala si ho nesčetněkrát tak byl o dost smutnější, než jsem si ho představovala.

Mnohokrát jsem si během té hodiny položila otázku, jestli dělám tu správnou věc, jestli má opouštění všeho známého a bezpečného vůbec smysl, když mám vlastně vše, co potřebuji doma a nemusím pro to vůbec nic dělat. Takové dobrodružství zkrátka bývá, je plné nejistoty a pochyb.

Jakmile letadlo přistálo ve větrném Amsterodamu, začala jsem být klidnější a užívat si svůj nový život. Díky skupině na Facebooku, která sdružuje studenty prvního ročníku, jsem potkala slečnu z Lucemburska, se kterou jsme se v Amsterodamu sešly a na nadcházející let jsme již čekaly společně.

V Aberdeenu na nás čekaly autobusy, které nás dopravily přímo na kolej.

První den byl plný nákupů, pochůzek a shánění všeho možného, od deky a polštáře po britské adaptéry a bylo toho tolik, že jsem ani nestačila být sentimentální a šla jsem rovnou spát.

V pondělí poté začal oficiální „freshers week“, týden nabitý jednou party za druhou, veletrhem sportu, klubů a jídla, který pokračoval až do neděle.

Jelikož stěhování do cizí země vyžaduje mnoho papírování, dokumentů a potvrzení, hodně času jsem strávila v kancelářích a čekárnách.  Hodně práce bylo také se sestavováním rozvrhu, neboť si musíte zvolit dva předměty, které doplňují Vaše hlavní zaměření. Já, jakožto student oboru Mezinárodní vztahy-sociologie mám tedy hlavní předměty zaměřené na tuto problematiku a k tomu jsem si zvolila Historii 20. století a Španělštinu. Nemohla jsem se dočkat, až konečně začnou přednášky a budu mít pevnější režim.

První přednáška byla na mezinárodní vztahy, následovala historie, v úterý pak španělština a sociologie. Všechny přednášky měli společné to, že nás seznámily se strukturou předmětu a vyučující nikdy neopomenul zdůraznit, jak důležité je to, abychom mysleli, četli a byli schopní argumentovat a obhájit si svůj názor, což byl jeden z důvodu, proč sem si studium v zahraničí vybrala – na vlastní názor se klade velký důraz.

Prvních dva týdny byly odpočinkové, představily nám univerzitu a já jsem tak měla čas se aklimatizovat.